Msgr. Alfons Hornek
Narodil se 25. ledna 1866 v Humpolci. Pocházel z deseti dětí soukenického mistra Jana.
Po maturitě na gymnáziu v Německém Brodě studoval bohoslovectví v Hradci Králové. Tam také 15. července 1888 přijal kněžské svěcení. Postupně působil jako kaplan nebo administrátor ve Velké Losenici, v Nížkově, v Krucemburku, v Polné a v Pohledu.
Přibyslavskou farnost spravoval až do konce ledna 1940. V březnu se s ní rozloučil, aby v 73 letech odešel na zasloužený odpočinek do rodného Humpolce, kde po čtyřech letech, dne 23. února 1944 zemřel.
Za 28 let svého působení a za své zásluhy o rozkvět farnosti získal mnoho církevních vyznamenání: Jus synodalium, expositorium canonicale, biskupský notář, osobní děkan, čestný konzistorní rada, papežský tajný komoří (Msgre.), čestný kanovník Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové. V době své aktivní činnosti byl určitou dobu též vikariátním sekretářem a později vikářem polenského vikariátu.
V období I. světové války byl pokladníkem Komitétu pro zmírnění následků války, za první republiky, po roce 1918, byl činný v Československé straně lidové – stal se členem výboru a jejím místopředsedou. Tuto stranu opakovaně zastupoval v městském zastupitelstvu. Velkou měrou přispěl roku 1924 ke stavbě Katolického domu (Orlovny) v Přibyslavi. Společně s JUDr. Františkem Noskem, ministrem ČSR, se zasloužil o vznik „Prázdninové kolonie Sdružení katolické mládeže a exercičního domu sv. Ludmily“ ve Dvorku.
Jeho další funkce: předseda chudinské komise, člen městské rady, po určitý čas i náměstek starosty, předseda Občasné záložny města Přibyslav. V katolických spolcích působil jako duchovní rádce Okresního sdružení katolické mládeže a její místní skupiny v Přibyslavi. Jako vzdělavatel pomáhal v činnosti Jednoty Čs. Orla v Přibyslavi. Po obsazení Sudet v roce 1938 zajišťoval ubytování přesídlencům, kteří díky záboru přišli o střechu nad hlavou.
Za svou angažovanost ve veřejném životě byl jmenován čestným občanem města Přibyslav dne 5. ledna 1940.