Historie

V roce 1959 začalo přibyslavské zastupitelstvo uvažovat o vybudování nového kina. To mělo v té době spolu s ochotnickým divadlem svoje zázemí v místní sokolovně. Budova z poloviny 30. let 20. století však převážně sloužila TJ Sokol ke cvičení, pořádání sportovních akcí, akademií, tanečních zábav a plesů. Místní sportovní klub ji využíval hlavně jako šatnu pro své členy. Druhý společenský sál sloužil k pořádání estrád, školních představení, schůzí, někdy i plesů. Ten se nacházel v hotelu na náměstí – v Dělnickém domě. Mnohé neshody, kdo kdy a jak může tyto dva společenské prostory využívat pro svoji zájmovou činnost, příliš rozvoji amatérských kroužků nepřály. Dokonce měly za následek přerušení činnosti divadelních ochotníků. Při jednání s tehdejšími zástupci okresu a kraje vznikla myšlenka postavit místo samostatného kina víceúčelový kulturní dům, který by sloužil nejen pro promítání filmů, ale i pro divadlo a další kulturně společenské akce ve městě.

V roce 1960 byla pro stavbu vyčleněna lokalita bývalých zámeckých zahrad naproti přibyslavskému zámku. Ještě téhož roku proběhly první zaměřovací práce. Kaplička sv. Jana Nepomuckého, kterou si už skoro nikdo nepamatuje, musela ustoupit plánované novostavbě.

Autorem architektonického návrhu je slovenský architekt Milan Šavlík. Jedná se o architekturu ovlivněnou tzv. „bruselským stylem“. Jde především o jednotlivé detaily, použití typických materiálů

a řešení čelní stěny.

Před přibyslavským kulturním domem byl už stejný objekt postaven ve slovenském městě Vrbové. Další stejné stavby stojí na Slovensku ve městech Nižná a Kolárovo. Všechny slovenské kulturní domy byly postaveny včetně kulatého společenského sálu.

Samotná výstavba, která měla probíhat ve třech etapách, začala v akci „Z“ na podzim roku 1961. Díky tomu, že se také setkala s velkým pochopením občanů města i okolí.

Co to byla akce „Z“

Těm později narozeným to asi nic moc neřekne. Proto jen v krátkosti na vysvětlenou. Akce „Z“ byla v době komunistického režimu neplacená pracovní činnost obyvatel. Jednalo se o výpomoc v oblastech, kde státní či obecní správa tyto úkoly nezvládla (ať již z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování). Oficiálně se jednalo o dobrovolnou, bezplatnou práci. Podle vládního nařízení, kterým se prováděl zákon o vodním hospodářství, znamenalo „Z“ zvelebování. K typickým činnostem v rámci akcí „Z“ v padesátých a šedesátých letech 20. století patřil např. úklid sídlišť a zelených ploch ve městech. Později však akce „Z“ začaly mimo původně zamýšlené občanské svépomoci zahrnovat i obsáhlejší akce. Jednalo se např. o výstavbu a modernizaci bytů, stavbu kanalizace. Bylo tak postaveno mnoho prodejen a právě i některé kulturní domy. V Praze byla v akci „Z“ budována dokonce tramvajová trať na Petřiny.

Stavba místního kulturního domu, na dnešní poměry, probíhala hlemýždím tempem. Město se snažilo stavbu příliš neprodražovat a plně využívalo skoro na všechny práce dobrovolníky. Byly dány přesné rozpisy, kolik pracovníků který podnik nebo úřad ve městě i okolí v určitý den „dodá“. Mechanizace bylo žalostně málo. Malý bagr z místních stavebnin, jeřáb z Agrostroje, běžící pás a míchačka, možná svářečka a ohýbačka na plech – to bylo asi tak všechno. Jinak se vše dělalo ručně – jenom lopata, krumpáč, kolečko, zednická lžíce. Po dlouhých osmi letech si konečně mohli všichni říct hotovo. I když ne tak docela. Celý objekt se měl skládat ze dvou staveb. První byl postaven sál se šikmým hledištěm a příslušenstvím. Později měl být dostavěn kulatý taneční sál, v jeho prvním patře měla být moderní knihovna. Celá tato část se v prvopočátku plánovala podsklepit a vybudovat zde protiatomový kryt. Sem se měly přestěhovat divadelní dílny a sklady, které prozatímně sídlily v protějším zámku. K výstavbě této části však již nedošlo.

Přestože dobrovolníci odpracovali zdarma více jak 100 000 hodin, realizace celého projektu stála na tehdejší dobu značnou finanční částku - přesně 3 750 000 korun. Nejvíce času zde asi strávil tehdejší předseda místního národního výboru pan Škorpík. Stavba byla zkolaudována a slavnostně předána přibyslavské veřejnosti na jaře roku 1969.

V roce 1978 se však přece jen malá přístavba kulturního domu uskutečnila. V jeho zadní části, hned u jeviště, byla vybudována kulisárna a dílna. Kulisárna slouží dodnes a v prvním patře místo dílny vznikla kostymérna. Zároveň byla před budovou zprovozněna nová kašna. Vše opět v akci „Z“. V roce 2009 došlo k rozsáhlé rekonstrukci celé elektroinstalace, byl modernizován světelný park, zvuková technika, promítací kabina, tahové zařízení jeviště, všechna sociální zařízení i bufet. Všechny prostory byly nově vymalovány. Postupně jsou vyměňována okna i dveře. Na další rozsáhlé opravy ovšem celá budova ještě čeká.

V současné době slouží kulturní dům k pořádání nejrůznějších kulturních i společenských akcí, promítá se zde kino, které provozuje KZM Přibyslav. Své zázemí zde nalezli divadelní ochotníci, loutkové divadlo, letní kino, filmový klub i hudební skupiny.