JUDr. Václav Škarda

   Narodil se v Praze 28. května 1861, v rodině známého politika Jakuba Škardy. Vystudoval pražské akademické gymnázium a od roku 1878 práva na české univerzitě v Praze, kterou absolvoval roku 1882. V červnu roku 1883 zde získal titul doktora práv a  od roku 1890 působil jako samostatný advokát. Stal se rakouským a českým právníkem, politikem, na přelomu 19. a 20. století také poslancem Českého zemského sněmu. Angažoval se ve veřejném a politickém životě. Již během studií se podílel na vydávání Akademických listů a od roku 1883 vedl v časopisu Právník literární rubriku. Spoluorganizoval koncerty slovanské hudby. Zajímal se o divadlo a v studentských letech přeložil do češtiny několik francouzských her. V letech 1893–1895 byl členem pražského obecního sboru starších.

   Koncem století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách roku 1894 byl zvolen do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně a od roku 1891 byl jejím členem, brzy poté i místopředsedou výkonného výboru strany.

   Založil edici Politická knihovna, v níž sám publikoval. Od roku 1896 zasedal i v zemském výboru, který jej jmenoval za komisaře v Hypoteční bance. Členem zemského výboru byl až do roku 1907. Specializoval se v něm na stavební a technické otázky. Navrhl nový stavební řád pro Prahu a další velká česká města. Později byl také jmenován i členem Panské sněmovny. 

   Dne 27. května 1909 mu bylo slavnostně uděleno čestné občanství našeho města. 

O tři roky později, v únoru 1912, se při zimní jízdě kočárem v Praze zranil na pravém bérci. Počátkem března se jeho stav začal zlepšovat, ale bezprostřední příčinou smrti byla další plicní embolie. Dne 8. března 1912 v Praze umírá a po smutečních obřadech byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.