Městská knihovna Přibyslav

Jako většina veřejných knihoven v České republice, má i přibyslavská knihovna svou bohatou historii a její kořeny sahají do 19. století, kdy vznikaly první spolkové knihovny. Tyto spolkové knihovny se staly v mnoha případech později základem dnešních veřejných knihoven. Výjimkou není ani Městská knihovna v Přibyslavi, která ve své existenci a činnosti navazuje na spolky a sdružení, které zajišťovaly bohatý kulturní a společenský život města.

Historické počátky této městské veřejné knihovny lze spatřovat již ve snahách přibyslavského kupce Augustina Bedřicha Čepla, který udržoval přátelské styky s mnoha známými vlastenci. A tak v 50. letech 19. století se stal obchod A.B.Čepla veřejnou knihovnou a čítárnou v pravém slova smyslu. Čeplova knihovna byla po jeho smrti v roce 1891 prodána a stala se součástí knihovny muzea království českého.

Na tradici A.B.Čepla navázal čtenářsko-zpěvácký spolek, který se stal v letech 1870-1890 střediskem společenského a kulturního života Přibyslavi. Pro členy spolku byla v 80. letech založena knihovna.

V r. 1894 byla založena „Dělnická beseda pro obojí pohlaví pro Přibyslav a okolí“. Společnost založila spolkovou knihovnu. Základem knihovního fondu bylo 70 svazků knih, které knihovně daroval přibyslavský rodák, knihkupec a nakladatel Jan Otto. Z tohoto důvodu byla tato spolková knihovna pojmenována Otto.

Další knihovna, která měla vliv na vytvoření dnešní podoby městské knihovny, byla knihovna a čítárna vzdělávacího odboru „ Společenstva různých živností“, založená v r. 1912. Po první světové válce se stala součástí městské veřejné knihovny v Přibyslavi.

Největší a nejvýznamnější knihovna, která se stala základem dnešní městské knihovny, patřila Tělocvičné jednotě Sokol. Tato knihovna zahájila svou činnost v r. 1893.

Městský úřad uvolnil pro potřeby knihovny předsíň městské úřadovny, kde byla také 4. září 1896 slavnostně otevřena veřejná knihovna pro občany města Přibyslav. Prvními knihovníky se stali pánové František Vrtiš a Antonín Hutař. V roce 1900 byla knihovna přemístěna do budovy staré školy. Správou knihovny byli pověřováni členové spolku Sokol, kteří zajišťovali nákup a zpracování knih. Knihovník pak zajišťoval půjčování, statistiku a zpracování roční knihovní zprávy s hodnocením činnosti.

V roce 1896 tvořilo knihovní fond 400 svazků knih a bylo zaregistrováno 510 výpůjček. Během deseti let knihovní fond vzrostl pětkrát a počet výpůjček vzrostl více než devětkrát.

Zvláštní kapitolou v dějinách veřejné knihovny je provozování tzv. kočovných knihoven. Zpráva o založení první pobočné kočovní knihovny se objevila v r. 1902. Knihovní fond byl nabídnut obcím, které nemohly využívat služeb veřejné knihovny v Přibyslavi. Prvním uživatelem tzv.kočovné knihovny se stala obec Sázava v březnu r. 1902.

V r. 1920 došlo k dohodě mezi Spolkem Sokol a městským úřadem o dalším fungování veřejné knihovny. Spolek Sokol nabídl městu předání veřejné knihovny za pořizovací cenu 12.000 K. V témže roce byl podepsán Protokol o odevzdání veřejné knihovny a knihovní fond byl předán městu.

V lednu r. 1921 schválila městská rada Vyhlášku o zřízení veřejné městské knihovny a veřejné čítárny.

Nejucelenější zprávu o stavu městské knihovny v první polovině 20.století lze nalézt ve zprávě krajského referenta veřejné osvětové služby v Jindřichově Hradci, kterou knihovnická rada obdržela 4. června 1940. Zpráva konstatovala, že knihovnická technika a činnost knihovny je na velice nízké úrovni ve srovnání s ostatními stejně velkými knihovnami v kraji a že je nutné v této záležitosti zjednat rychlou nápravu. Proto knihovnická rada doporučila městskému úřadu, aby se snažil zjištěné nedostatky vyřešit a pozdvihnout tak celkovou úroveň knihovny.

Historické prameny v činnosti a rozvoji Městské knihovny v Přibyslavi od roku1945 až do roku 1960 zatím nebyly objeveny anebo jsou natolik nepřístupné, že nelze toto období zmapovat a provést podrobnou analýzu činnosti a postavení této kulturní instituce.

Po druhé světové válce patřila knihovna do obvodu působnosti Okresní lidové knihovny Žďár nad Sázavou a teprve v r. 1960 přešla do obvodu Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě, která ve svém archivu uchovává statistické výkazy, plány, zprávy o činnosti a další materiály, které podrobně a uceleně dokumentují činnost a postavení knihovny v Přibyslavi.

Koncem roku 1960 vykazovala knihovna ve svém fondu 3 275 svazků, bylo zaregistrováno 223 čtenářů a uskutečněno 9 013 výpůjček. Její rozpočet činil 6 546 Kč. Knihovna byla umístěna v budově městského národního výboru, kde měla k dispozici jednu místnost. Knihovna byla otevřena 1 týdně 3 hodiny.

Městská knihovna až do r. 1972 poskytovala knihovnické služby pro občany města pouze na neprofesionální úrovni. V r. 1973 byla profesionalizována, knihovnicí byla jmenována paní Ladislava Pospíchalová, nejprve na zkrácený, později na plný pracovní úvazek. Knihovna rozšířila své provozní hodiny a byla čtenářům přístupná již 3 dny v týdnu.

Ve stejném roce se začalo tvořit i kooperační sdružení dvanácti neprofesionálních místních lidových knihoven v blízkých obcích. Městská knihovna tak po více než padesáti letech navázala na tradici kočovných knihoven. Těmto knihovnám poskytuje nyní městská knihovna odbornou praktickou a instrukční pomoc a zpracovává a distribuuje výměnné soubory knih.

V roce 1974 byla knihovna přestěhována do nových prostor – dům na náměstí čp. 5.

Knihovna byla vybavena novým knihovnickým nábytkem, který odpovídal požadavkům na knihovnickou práci.

V r. 1980 tvořilo fond Městské knihovny v Přibyslavi 10 070 svazků, včetně výměnného fondu, určeného místním lidovým knihovnám v přilehlých obcích, bylo zaregistrování 376 stálých čtenářů a uskutečnilo se 12 611 výpůjček.

Problémy s umístěním knihovny nastaly po roce 1990, kdy na základě zákona o restitucích původní majitel naléhal na to, aby se knihovna co nejdříve z objektu vystěhovala. Na tři roky se stalo nouzovým řešení umístěním knihovny v soukromém objektu na Bechyňově náměstí čp.24. Městský úřad se však nespokojil s tímto náhradním řešením a hledal nové možnosti pro umístění knihovny. A tak v r. 1993 rozhodli zastupitelé města o rekonstrukci tzv. Kurfürstova domu a již v této fázi příprav uvažovali o tom, že část opraveného objektu bude využita pro knihovnu.

Po rozsáhlé adaptaci tohoto objektu, v celkové hodnotě 3 000 000,- Kč byla knihovna přestěhována a 22. června 1996 slavnostně otevřena a zpřístupněna čtenářům.

V devadesátých letech dochází v knihovnictví k nástupu automatizovaných systémů. Knihovna v Přibyslavi nezůstala pozadu a tak v roce 1998 byl za pomoci Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě spuštěn výpůjční protokol automatizovaného výpůjčního systému LANius, který vyvinula firma LANius Tábor. Spuštění výpůjčního protokolu předcházela náročná práce - retrokonverze veškerých knihovních jednotek. Čtenářům je k dispozici elektronický katalog, v němž si mohou vyhledávat literaturu podle autorů, názvů, tematiky, roku vydání a mnoha dalších kritérii.

Ve stejném roce byl v knihovně umožněn přístup na internet.

Počátkem roku 2003 schválili zastupitelé města rozšíření prostor knihovny a to celkem o tři místnosti v přízemí Kurfürstova domu. Za těchto podmínek bylo možné zpřístupnit samostatnou čítárnu a studovnu.

Ve stejném roce zastupitelé rozhodli o zřízení nové příspěvkové organizace města. Knihovna je od té doby nedílnou součástí Kulturních zařízení města Přibyslav.

V následujících letech došlo k dalšímu rozšíření prostor knihovny o samostatné dětské oddělení přestěhováním skladu knih do jiné budovy.

Knihovní systém Lanius nahradila na několik let novější verze – Clavius a v současné době zaměstnanci knihovny a čtenáři pracují s moderním knihovním systémem Tritius.

Knihovna také není již zdaleka pouze o půjčování knih a ostatních dokumentů, ale je místem setkávání návštěvníků všech věkových kategorií při různých akcích, ať už jsou to besedy a přednášky, pravidelné setkávání maminek a jejich ratolestí v dětském oddělení, pasování prvňáčků na čtenáře, velmi oblíbené jsou také tvořivé dílničky pro děti i výtvarné workshopy pro dospělé apod.