Ceny města 2022

VLADIMÍR DOLÁK 

Vladimír Dolák se narodil 2. července 1946 v rodině přibyslavského živnostníka. V deseti letech se stal členem přibyslavské tělovýchovné jednoty Sokol. Pod vedením Marty Prchalové hrál převážně stolní tenis. Po návratu ze základní vojenské služby se opět začlenil do činnosti Sokola a stal se členem výboru tělovýchovné jednoty. Začal spolupracovat se svými vzory, jakými byli např. Ladislav Vašina nebo Oldřich Podrázský. Jeho úkolem se stala hlavně propagace a pozvednutí stolního tenisu v našem městě. Nejúspěšnějším byl Jiří Smejkal, který se po zisku druhého místa v krajském přeboru v Jihlavě probojoval až na republikové mistrovství. 

Po odchodu starších činovníků byl Vladimír Dolák zvolen starostou místní tělovýchovné jednoty. Ve své funkci se nevěnoval pouze oblíbenému stolnímu tenisu, jemuž zůstal věrný déle než 60 let, ale 20 let Přibyslav reprezentoval také v kopané, čtyři roky hrál a zároveň trénoval nohejbal. Aktivně se zapojil, a to hned pětkrát, do nácviku spartakiádních skladeb pro muže, aby pak spolu s dalšími nadšenými cvičenci reprezentoval Přibyslav na Strahově. 

Pomáhal též při organizování tradičních plesů, zábav, tělovýchovných akademií. Staral se o provoz sokolského areálu, vesměs v rámci akcí Z. Připomeňme výstavbu posilovny, kde jsou umístěny šatny a další technické zázemí, rekonstrukci a rozšíření bytu sokolníka a mnoho dalších nezbytných stavebních úprav sokolovny. Všech těchto prací se účastnil jako zedník, zásobovač, polír a koordinátor. 

Několik let byl nepostradatelným plavčíkem na přibyslavském koupališti nebo dohlížel na provoz a činnost ve sportovní hale. V současné době už sportuje jen rekreačně pro radost, jak tomu bylo při známém Přibyslavském dvanáctiboji. Je však stále aktivním členem Českého svazu zahrádkářů a základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami. Pomáhá při organizování tradičních zahrádkářských výstav, zájezdů, schůzí, invalidům vymýšlí trasy procházek do okolí našeho města. 

JIŘÍ PÁTEK 

Jiří Pátek se narodil 27. prosince 1951. Dětství prožil v Žižkově Poli. Jeho nejoblíbenější zábavou byl odjakživa míč. Využíval každou možnou chvilku, aby si se svými vrstevníky na volném plácku „začutal“. Od šesté třídy začal navštěvovat Základní devítiletou školu v Přibyslavi. Vystudoval Střední průmyslovou školu ve Žďáře nad Sázavou. Po absolvování základní vojenské služby začal pracovat v Havlíčkově Brodě na inspekci požární ochrany a stal se členem sboru dobrovolných hasičů v Žižkově Poli. 

V roce 1978 skončil ve funkci vedoucího kulturního domu Zdeněk Půža, a tak nastoupil na jeho místo jako ředitel Jednotného klubu pracujících v Přibyslavi. Tehdy byl nejen ředitelem, ale rovněž řidičem městského nákladního nebo osobního auta, či správcem hodin na věži, který si musel několikrát do týdne vyšlápnout desítky schodů až k hodinovému stroji. Později jsme jej mohli potkat na silnici jako řidiče autobusu, který pro své potřeby získala místní tělovýchovná jednota Sokol od závodu Agrostroj. Vozil jím nejen sportovce, ale i děti z místní mateřské školy na kurzy plavání nebo divadelní ochotníky na jejich vystoupení do okolních obcí. Dokonce si troufl ve volném čase i na jízdy dálkovým autobusem k moři do Chorvatska.

V roce 1994 se stal ředitelem Centra hasičského hnutí, kde na plný úvazek pracoval až do konce roku 2022. Propagoval hasičský sport. 

Ovšem po celou dobu ho provází láska ke všem sportům. Jeho oblíbenými byl stolní tenis, volejbal nebo nohejbal. Reprezentoval naše město v okresních i krajských soutěžích. Dokonce byl členem přibyslavského hokejového mužstva.

Možná, že dnes si už jen málokdo vzpomene, že si také odskočil „na prkna, co znamenají svět“ a byl platnou posilou místního ochotnického divadla, které režírovala Eva Bechyňová. 

Pořád vozí malé, mladé a mladší na různá utkání a soutěže sokolským autobusem, hlavně o víkendech. 

PAVEL SANDTNER 

Pavel Sandtner se v srpnu 2015 vrátil do Přibyslavi, kterou opustil po jmenování administrátorem v Nížkově. Stal se duchovním správcem velké přibyslavské farnosti a farářem kostela Narození sv. Jana Křtitele. 

Protože musel neustále odpovídat na dotazy, odkud pochází, napsal o sobě do farních listů Římsa:

„Narodil jsem se 2. listopadu 1978 v Benešově u Prahy. Dětství jsem prožil ve vsi Prosečnice u Týnce nad Sázavou. Po smrti otce jsme se přestěhovali do Prahy, kde jsem žil asi 20 let. Po gymnáziu jsem sice složil zkoušky na pedagogickou fakultu, ale nakonec jsem nastoupil studium teologie. Postupně jsem studoval v Českých Budějovicích, Litoměřicích, Praze a Olomouci. Mohl jsem vedle studia absolvovat také tříletý intenzivní kurz psychoterapeutického poradenského výcviku. Od jáhenského svěcení v roce 2006 jsem byl ustanoven kaplanem v Přibyslavi. Po kněžském svěcení v roce 2007 jsem začal působit jako výpomocný duchovní v Nížkově a v roce 2010 jsem se do této obce přestěhoval. V roce 2015, přesně dne 1. srpna, mne královéhradecký biskup ustanovil duchovním správcem v Přibyslavi“. 

Spolupracuje nebo i sám je iniciátorem kulturních akcí v kostele a areálu fary. V bývalé stodole probíhá každý rok Přibyslavské nocturno, jazzový festival Houpačka, Živý betlém, nebo poskytuje pomoc a zázemí pro koledníky Tříkrálové sbírky. Pořádají se zde výstavy nebo koncerty místních amatérských i známých profesionálních umělců. Pod farářovou záštitou se zde každoročně scházejí děti na letním přífarním táboře. Skautský oddíl Aldebaran má v bývalé hospodářské budově svoji klubovnu. V letošním roce farní dvůr využívala i mateřská škola. 

Snaží se věnovat péči o památky. Restaurována již byla fasáda kostela a postupně se opravuje jeho interiér. Pavel Sandtner inicioval vykování a stavbu originální křížové cesty z Hesova do Uher.

JOSEF SOBOTKA 

Josef Sobotka se narodil 22. ledna 1951 v Havlíčkově Brodě. Dětství prožil v Brzkově, kde v roce 1957 začal chodit do školy, kterou dokončil v Polné. Další vzdělání získal na odborném učilišti, kde se vyučil elektromontérem rozvodných zařízení. V základní vojenské službě zastával funkci staršího tankového elektromechanika. 

Po návratu do Brzkova nastoupil v JZD jako elektroúdržbář. Později v Hrbově a Polné pracoval jako energetik nebo vedoucí údržby – elektro. V letech 1975 až 1988 se stal členem dobrovolných hasičů v Brzkově. Při zaměstnání dálkově vystudoval Střední průmyslovou školu v Brně. V roce 1992, kdy jednotná zemědělská družstva pomalu zanikala, začal pracovat v podniku Pleas–Schiesser jako hlavní energetik. Později se stal technickým ředitelem Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě. Před svým odchodem do důchodu pracoval ještě pět let v přibyslavské strojírně ACO jako vedoucí strojní a stavební údržby. 

V roce 1988 přestoupil z Brzkova do přibyslavského hasičského sboru, kde převzal funkci preventisty. V roce 1990 byl zvolen starostou SDH, od roku 2000 je starostou okrsku č. 7 Přibyslav. Od roku 2021, je vedoucím Odborné rady zasloužilých hasičů Kraje Vysočina. Od založení výjezdové jednotky až do roku 2014 byl jejím nepostradatelným členem. Získal kvalifikaci rozhodčího požárního sportu. 

Díky i jemu, jeho pracovnímu úsilí, elánu a nasazení přibyslavští hasiči získali novou požární zbrojnici a hasičské cvičiště. Svou odborností a dobrosrdečnou, kamarádskou povahou si získal mnoho přátel nejen mezi českými hasiči, ale i hasiči v zahraničí. Účastnil se nejednoho setkání s kolegy z nizozemského Mooku en Middelaar u nás a v Holandsku. Provází návštěvy, kterým vysvětluje organizaci dobrovolných hasičů v Česku. 

Za svoji dlouholetou a záslužnou činnost byl poctěn celou řadou uznání. Posledním z nich je titul Zasloužilý hasič, který převzal v roce 2019 na přibyslavském zámku.