Ceny města 2019
V roce 2019 uplynulo 20 let od jeho úmrtí a v roce 2020 tomu bude již 110 let, kdy se narodil. Třebaže není místním rodákem, do povědomí našeho města, zvláště pak do sokolského hnutí, se zapsal nesmazatelným dojmem. Narodil se 6. 5. 1910 ve Vysokém Mýtě. Již jako malému chlapci mu učarovala sokolská myšlenka, a proto záhy vstoupil do řad malých žáčků. I zde v Přibyslavi, když se sem přistěhoval, začal velice aktivně pracovat v naší jednotě. Pro mnohé jeho vrstevníky a spolupracovníky byly jeho sportovní výkony nezapomenutelné. V roce 1936, kdy se slavnostně otevírala místní sokolovna, se aktivně podílel na pořádání sletu župy Havlíčkovy v našem městě nebo nezapomenutelné Sokolské pouti na novém cvičišti. Velice nadšeně bylo přijímáno celou místní sokolskou obcí hlavně jeho cvičení na bradlech, za které získal nejedno prestižní sokolské ocenění, a to nejen župní nebo oblastní, ale i celorepublikové. Tak se naše město dostalo do povědomí široké veřejnosti, jako místo, kde se sportu daří a kde se vychovávají zdatní sportovci. Bratr Vašina vždy vedl velice profesionálně nácviky sletových a později i spartakiádních skladeb. Díky jeho nadšení získal mnoho mladých pro myšlenku sokola a sportu jako takového. Jako náčelník tělovýchovné jednoty vedl naše cvičence v roce 1948 do Prahy na památný slet, kde sokolové svými vystoupeními přísahali věrnost republice, demokracii a prezidentu E. Benešovi. Tehdy dali jasně najevo svůj postoj k nastupujícímu komunistickému režimu. To se celé řadě sokolských funkcionářů, i bratru Vašinovi, stalo osudným. Na několik let měl dokonce úplný zákaz do místní sokolovny vstoupit. Přesto nezahořkl. Když nemohl do budovy, aktivně se tedy věnoval sportu na místním sokolském cvičišti. Hrál českou házenou, volejbal, byl členem místního fotbalového mužstva nebo propagátorem nohejbalu. Brzy se však ukázalo, že je třeba takových nadšených „starých“ sokolů pro práci v tělovýchově. Tak po čase zase mohl jako cvičitel opět začít vést mužské složky naší tělovýchovné jednoty a vychovávat celou řadu svých dobrých nástupců. Díky dodržování správné životosprávy (nepil, ani nekouřil) ještě ve svých sedmdesáti letech udivoval mnohem mladší cvičence a kolegy cvičitele svými výkony na hrazdě nebo bradlech. Zemřel 2. května 1999 v Přibyslavi.
je dlouholetá koordinátorka EVVOv ZŠ Přibyslav, jejíž práce přesahuje prostředí školy a výuky a ovlivňuje život komunity ve městě nejen v oblasti ekologie. Vybudovala školní zahradu – přírodní učebnu a dlouhodobě o ni pečuje – školní zahradu jako příklad dobré praxe navštěvují pedagogové z celé republiky v rámci různých exkurzí a projektů – získala status Přírodní zahrada. Významně se podílela na vybudování Naučné stezky Romana Podrázského. Hned od svého nástupu do ZŠ Přibyslav (září 2002) založila přírodovědný kroužek Otakárek a vede ho dodnes. Kroužkem již prošly stovky dětí, které se v rámci aktivit kroužku podílejí na komunitním životě ve městě – dobročinné sbírky, úklid města a okolí, péče o zeleň, dobrovolnické práce pro seniory, vzdělávací akce, dobročinné jarmarky, vánoční čajovna, exkurze, akce pro veřejnost – férová snídaně, Den Země, Víkend otevřených zahrad apod. Prostřednictvím těchto akcí zkvalitňuje život ve městě, vytváří prostředí pro setkávání generací, vzdělávání i osobnostní rozvoj. Každoročně koordinuje úklid města a okolí v rámci akce Čistá Vysočina. Spolupracuje s místními spolky – včelaři, chovatelé, zahrádkáři, myslivci apod. a propojuje jejich činnost s činností dětí v kroužku i mimo něj. Ve svém volném čase realizuje přírodovědné programy pro děti z MŠ. Prostřednictvím mnoha akcí zapojuje školu i širší komunitu do charitativních, dobrovolnických i osvětových akcí v rámci humanitární pomoci či udržitelného způsobu života – Týden mobility, Férová snídaně, adopce na dálku, výzva 72 hodin, Výstava na stromech, Týden důstojné práce, Český den boje proti rakovině. Aktivně se zapojuje s dětmi i rodiči do programů společnosti Člověk v tísni – Jeden svět na školách. Angažuje se v kampaních zaměřených na třídění odpadu, pořádá pravidelné sběrové akce. Nominaci paní Mgr. Marie Zichové projednala též Správní rada Nadačního fondu školy v Přibyslavi a vyjádřila podporu této nominaci.
SDH Dobrá byl založen v roce 1924 a doposud je hlavní hybnou silou kulturního a společenského života v obci. Sdružení má aktuálně 77 členů, z toho 19 aktivních dětí a 9 dorostenců (údaj z roku 2018).
Celé sdružení se stále od dob založení mění. Již od samého začátku sboru je na prvním místě modernizace techniky. Výjezdové jednotce hasičů byla pořízena dvě auta. Nemalé změny se udály i kolem hasičské zbrojnice. Původní budova již nesplňovala podmínky pro činnost dobrovolných hasičů. Bylo rozhodnuto o výstavbě nové zbrojnice na místě té původní. Stavební práce byly provedeny odbornou firmou s velkým počtem brigádnických hodin samotných hasičů a za finanční pomoci města Přibyslav. Stavba nové hasičárny byla slavnostně předána do užívání v roce 2011.
Členové sboru jsou neustále aktivní, účastní se brigád při různých akcích, starají se o svůj areál Dobré pohody, který slouží k pořádání tradičních pouťových zábav nebo k pronájmům na rodinné oslavy.
Muži i ženy sboru se aktivně zúčastňují soutěží v různých požárních disciplínách. Zejména náš hasičský „potěr“ nám dělá velkou radost. Každým rokem soutěží ve hře Plamen, kde se stále zlepšují. Příprava na soutěž vyžaduje pravidelné tréninky, na které dochází několik vedoucích, kteří dětem pomáhají s technickou částí a poskytují jim co nejlepší podmínky pro trénink. Malí hasiči téměř každý rok postoupí na okresní soutěž v Havlíčkové Brodě.
Musím se také zmínit o našich dorostencích, kteří doslova prorazili na výsluní hasičského sportu. Dokázali se prosadit na soutěžích krajských, ale i na mistrovství České republiky, mistrovství světa a na olympiádě v rakouském Villachu. Toto není k našim aktivitám zdaleka vše, ale snad se mi podařilo nastínit to, že hasičský sport už dávno není záležitostí jen větších obcí a měst. I v těch nejmenších obcích a oddílech se dají dělat zázraky.